Od konceptu k realizaci

Instalace OKO vznikla v rámci otevřené výzvy Signal Calling, kterou Signal Festival organizuje společně s PrusaLabem. Jejím cílem je podporovat vznik nových forem digitálního umění a propojovat umělce s odborníky z oblasti technologií, výroby a vývoje.

Autorem vítězného návrhu se stal Antonín Kindl, který se dlouhodobě věnuje tématům lidského a strojového vnímání. Jeho koncept představil stroj jako autonomní entitu schopnou pozorovat okolní svět, interpretovat jej a vstupovat do dialogu s návštěvníky.

Během několika měsíců spolupráce vznikla v PrusaLabu kompletní instalace – od prvních prototypů a konstrukčních návrhů až po finální technologické řešení určené pro veřejný prostor.

Antonín Kindl: technologie jako prostředek dialogu

Antonín Kindl se ve své tvorbě pohybuje na pomezí umění, technologie a lidského vnímání. Zajímá ho, jak technologie proměňují způsob, jakým pozorujeme svět kolem sebe, a jak mohou vytvářet nové formy komunikace mezi člověkem a strojem.

V instalaci OKO není technologie pouze nástrojem. Stává se aktivním účastníkem dění. Objekt pozoruje své okolí, reaguje na něj a vytváří vlastní interpretace reality, které následně sdílí s návštěvníky prostřednictvím projekce.

Právě tato schopnost proměnit technologický systém ve vnímající subjekt tvoří jádro celé instalace.

Jak funguje OKO

Srdcem instalace je rotační hlava vybavená projekčním systémem a senzory sledujícími okolní prostor. Objekt dokáže mapovat své okolí v širokém rozsahu, vyhodnocovat získaná data a následně vytvářet vizuální výstupy reagující na aktuální situaci.

Součástí systému jsou algoritmy počítačového vidění a strojového učení, které průběžně analyzují scénu a vytvářejí vlastní interpretace pozorované reality. Zajímavé přitom nejsou pouze správné výsledky, ale i chyby a nepřesnosti. Právě ty často odhalují limity i potenciál strojového poznávání.

Výsledná projekce tak nezobrazuje pouze okolní svět, ale také způsob, jakým jej stroj „vidí“ a chápe.

Technické výzvy

Převést podobný koncept do funkční instalace znamenalo vyřešit několik zásadních technických problémů.

Jedním z nich byla odolnost vůči venkovnímu prostředí. Instalace musela bez problémů fungovat v parku po celou dobu festivalu bez ohledu na počasí, teplotní výkyvy nebo vysokou návštěvnost.

Další výzvou bylo zpracování obrazových dat v reálném čase. Objekt musel spolehlivě analyzovat okolí, reagovat na pohyb návštěvníků a současně vytvářet plynulé vizuální výstupy.

Neméně důležitá byla také samotná vizualizace výpočetních procesů. Cílem nebylo pouze promítat obraz, ale umožnit návštěvníkům nahlédnout do způsobu, jakým stroj přemýšlí, interpretuje a vytváří vlastní představy o světě kolem sebe.

Veřejný prostor jako součást díla

Umístění v Sadech Svatopluka Čecha proměnilo samotný park v součást instalace. Pohyb návštěvníků, okolní architektura, světelné podmínky i atmosféra místa se staly vstupními daty pro systém a ovlivňovaly jeho chování.

Dílo tak nikdy nebylo stejné. Každá interakce, každý kolemjdoucí i každá změna prostředí vytvářely novou situaci, na kterou objekt reagoval.

Návštěvníci se nestávali pouze pozorovateli uměleckého díla, ale jeho aktivní součástí.

Výsledek

Instalace OKO se během Signal Festivalu 2025 stala jedním z výrazných příkladů propojení umění, umělé inteligence a veřejného prostoru. Projekt ukázal, že současné technologie nemusí sloužit pouze k automatizaci nebo efektivitě, ale mohou být také prostředkem k přemýšlení o tom, jak vnímáme svět kolem sebe.

Pro PrusaLab představoval projekt další příležitost podpořit vznik experimentálního díla na pomezí umění a technologií a pomoci převést odvážnou uměleckou vizi do podoby funkční instalace určené pro tisíce návštěvníků Signal Festivalu.