Technologie, která si hraje sama se sebou

Instalace CTRL+Play vznikla přímo pro prostor Kidshalle v Kunsthalle Praha – experimentální a vzdělávací zónu určenou dětem i dospělým návštěvníkům. Jejím cílem je přibližovat současné umění, technologie a kreativitu prostřednictvím aktivního zapojení návštěvníků.

Samotná Kunsthalle Praha sídlí v bývalé Zengerově transformační stanici a dlouhodobě pracuje s tématy elektřiny, světla, energie a pohybu. CTRL+Play na tuto historii přirozeně navazuje. Místo klasické expozice zde vznikl živý systém, ve kterém mohou návštěvníci sami ovlivňovat dění kolem sebe.

Pomocí speciálně navrženého kontroleru řídí pohyb, světelné efekty i zvuk jednotlivých modulů a vytvářejí vlastní krátké kompozice. Nejsou tedy pouhými pozorovateli, ale stávají se součástí samotného díla.

Michael Rosa: když se výrobní stroj stane hudebním nástrojem

Autorem konceptu je Michael Rosa, digitální designér a multidisciplinární tvůrce specializující se na CGI, 3D skenování a interaktivní projekce. Ve své tvorbě dlouhodobě propojuje vizuální kulturu, hudbu a technologie a hledá nové způsoby, jak aktivně zapojit publikum do výsledného díla.

V projektu CTRL+Play přišel s myšlenkou proměnit běžnou výrobní technologii v hudební nástroj. Základní princip instalace stojí na jednoduchém pozorování – pohyb 3D tiskárny vytváří zvuk.

Krokové motory, které běžně slouží k přesnému polohování tiskové hlavy, generují při pohybu charakteristické frekvence. Místo toho, aby byly potlačovány, staly se hlavním stavebním prvkem celé instalace. CTRL+Play tak využívá přirozené vlastnosti technologie a proměňuje je v audiovizuální zážitek.

Osmnáct tiskáren jako jeden orchestr

Technologickým partnerem projektu se stal PrusaLab, který měl na starosti vývoj a realizaci celé hardwarové části systému.

Základ instalace tvoří osmnáct samostatných modulů postavených na rámech tiskáren Original Prusa MK2S. Původní mechanická konstrukce, osy i krokové motory zůstaly zachovány, samotná tisková funkce však ustoupila novému účelu.

Pro potřeby instalace jsme vyvinuli vlastní řídicí elektroniku a systém synchronizace, který umožňuje řídit všechny moduly současně i jednotlivě. Každá tiskárna funguje jako samostatný nástroj, zároveň je ale součástí většího celku.

Celý systém řídí centrální kontroler navržený Michaelem Rosou, zatímco elektronika vyvinutá v PrusaLabu zajišťuje komunikaci a synchronizaci všech osmnácti zařízení v reálném čase.

Vývoj zahrnoval návrh elektroniky, výrobu prototypů, testování stability pohybu, ladění zvukového projevu motorů i optimalizaci pro dlouhodobý galerijní provoz.

Hudba ukrytá ve strojích

Na hudební podobě projektu spolupracoval Leoš Hort vystupující pod pseudonymem HRTL. Český elektronický hudebník, performer na modulární syntezátory a vývojář hudebního hardwaru pomohl převést technické parametry systému do hudebního jazyka.

Jeho role spočívala v návrhu rytmických struktur, konzultaci interaktivního chování systému a hledání způsobů, jak propojit mechanickou přesnost strojů s hudební dynamikou.

Významnou výhodou byla i jeho několikaletá zkušenost ze společnosti Prusa Research. Díky ní dokázal propojit hluboké porozumění technologii 3D tisku s hudební praxí a experimentální elektronikou.

Výzvy, které nebyly vidět

Na první pohled působí CTRL+Play jako hravá instalace. Za výsledným zážitkem se však skrývá řada technických výzev.

Jednou z nich bylo samotné využití mechaniky tiskáren jako hudebního nástroje. Bylo potřeba zachovat původní konstrukci zařízení a současně ji řídit způsobem, který umožní přesnou tvorbu zvuků a rytmů.

Další výzvou byla synchronizace všech osmnácti modulů. Instalace funguje podobně jako orchestr – jednotlivé části musí reagovat ve správný okamžik a s naprosto přesným časováním.

Neméně důležitá byla i robustnost celého systému. Expozice je určena pro každodenní používání veřejností včetně dětských návštěvníků, proto bylo nutné zajistit vysokou spolehlivost, bezpečnost a dlouhodobou stabilitu.

Když 3D tisk překročí své vlastní hranice

CTRL+Play ukazuje, že 3D tisk nemusí být pouze výrobní technologií. Může se stát hudebním nástrojem, interaktivním exponátem nebo prostředkem vzdělávání.

Projekt propojuje otevřený hardware, inženýrský vývoj, hudební experiment i galerijní edukaci do jednoho funkčního celku. Pro PrusaLab představuje ukázku toho, jak může technologická dílna fungovat jako spojovací článek mezi umělci, designéry a technickými specialisty.

Právě podobné projekty nás baví nejvíc. Projekty, které posouvají technologie za hranice jejich původního využití a otevírají nové možnosti, jak je představit veřejnosti.