Od architektonického konceptu k pohyblivému objektu

Autory instalace jsou architekti Petr Vacek a Adam Cigler, kteří se dlouhodobě pohybují na pomezí architektury, designu, digitálních technologií a interaktivního umění.

Pro Signal Festival 2019 navrhli objekt, který pracuje s jedním z nejzákladnějších lidských vjemů – vlastním odrazem. Místo statické plochy však vytvořili systém pohyblivých zrcadel schopných neustále proměňovat obraz návštěvníka i okolního prostoru.

Výsledkem se stal objekt, který zároveň působí jako socha, kinetická instalace i audiovizuální nástroj.

Jak funguje Reflexe

Instalace je složena z desítek samostatně pohyblivých zrcadel uspořádaných do pravidelné struktury.

Každé zrcadlo tvoří samostatný modul ovládaný dvěma servomotory. Díky nim lze jeho plochu naklánět ve dvou osách a přesně řídit směr odrazu.

Nosná konstrukce modulů vznikla pomocí 3D tisku, který umožnil rychle vyvíjet jednotlivé komponenty a optimalizovat jejich tvar i hmotnost. Každý modul je následně osazen zrcadlem a připojen k řídicímu systému.

Pět modulů tvoří jeden cluster umístěný na CNC obráběném překližkovém panelu. Každý cluster je řízen vlastní elektronikou a komunikuje s nadřazeným systémem.

Celá instalace obsahuje osmnáct takových clusterů propojených do jednoho celku.

Software jako dirigent celého systému

Mechanická část představovala pouze polovinu projektu. Stejně důležitý byl vývoj řídicího softwaru.

Ten umožňuje synchronizovat pohyb všech zrcadel, scénické osvětlení i zvukovou stopu. Autoři tak mohli vytvářet komplexní choreografie, ve kterých se jednotlivé části instalace pohybují jako jeden organismus.

Součástí systému byly také speciálně připravené animace vytvořené v digitálním 3D prostředí. Ty následně určovaly výsledný pohyb zrcadel v prostoru.

Instalaci bylo navíc možné ovládat pomocí speciálního dálkového ovladače vybaveného akcelerometry, který umožňoval interaktivně měnit chování celé zrcadlové plochy.

Technologický experiment v měřítku festivalu

Reflexe představovala jeden z prvních rozsáhlých projektů svého druhu, které v PrusaLabu vznikaly v rámci spolupráce s uměleckou scénou.

Během přibližně dvaceti týdnů bylo potřeba navrhnout mechaniku, otestovat elektroniku, vyvinout software, vyrobit desítky unikátních dílů a celý systém opakovaně ladit.

Právě kombinace 3D tisku, CNC obrábění, elektronického vývoje a programování umožnila vytvořit objekt, který by klasickými výrobními postupy vznikal výrazně složitěji a podstatně déle.

Reflexe jako předchůdce Fluida

Projekt se později stal základem pro vznik další významné instalace Petra Vacka – kinetické sochy Fluidum vytvořené pro Expo 2020 Dubai.

Zatímco Reflexe pracovala s pohybem zrcadel ve dvou osách, Fluidum přidalo třetí rozměr v podobě vysouvání jednotlivých segmentů směrem k divákovi. Mnoho technických i koncepčních principů však vychází právě z projektu Reflexe.

Lze proto říci, že Reflexe položila základy celé další generaci kinetických zrcadlových instalací.

O autorech

Petr Vacek je architekt, designér a lektor zaměřující se na parametrický design, digitální výrobu a interaktivní instalace. Ve své tvorbě dlouhodobě propojuje architekturu, robotiku a nové technologie.

Adam Cigler je architekt a designér působící na pomezí architektury, produktového designu a experimentálních instalací. Ve své práci se zaměřuje na vztah prostoru, člověka a technologie.

Společně vytvořili projekt, který dokázal proměnit technologický experiment v silný umělecký zážitek.

Výsledek

Reflexe patřila mezi nejvýraznější instalace Signal Festivalu 2019 a během festivalu ji navštívily desetitisíce lidí. Dílo zaujalo nejen svou vizuální podobou, ale především neobvyklým způsobem práce s divákem, který se stal hlavním aktérem celého zážitku.

Projekt zároveň ukázal, jak silné může být propojení současného umění, robotiky a digitální výroby. Pro PrusaLab představoval jednu z prvních velkých realizací na poli interaktivních uměleckých instalací a položil základy spolupráce, z níž v dalších letech vznikly projekty jako Fluidum, Audire Fluctus nebo OKO.

Reflexe se postupně stala také nejúspěšnější instalací, která kdy v PrusaLabu vznikla. Na rozdíl od většiny festivalových realizací neskončila po své premiéře, ale žije dál vlastním životem. Od roku 2019 ji pravidelně zapůjčujeme na kulturní akce, festivaly a veřejné instalace v České republice i v zahraničí. Každoročně se objevuje na několika nových místech a za dobu své existence ji viděly statisíce návštěvníků napříč Evropou.

Právě dlouhodobá životnost, technická spolehlivost a schopnost oslovit velmi různorodé publikum z ní udělaly jednu z nejžádanějších instalací v našem portfoliu. To, co začalo jako experimentální projekt pro Signal Festival, se tak proměnilo v dílo, které již několik let úspěšně reprezentuje české umění, design a technologickou kreativitu doma i ve světě.

Reflexe patřila mezi nejvýraznější instalace Signal Festivalu 2019 a během festivalu ji navštívily desetitisíce lidí. Dílo zaujalo nejen svou vizuální podobou, ale především neobvyklým způsobem práce s divákem, který se stal hlavním aktérem celého zážitku.

Projekt zároveň ukázal, jak silné může být propojení současného umění, robotiky a digitální výroby. Pro PrusaLab představoval jednu z prvních velkých realizací na poli interaktivních uměleckých instalací a položil základy spolupráce, z níž v dalších letech vznikly projekty jako Fluidum, Audire Fluctus nebo OKO.

Reflexe tak nebyla jen jednou festivalovou instalací. Stala se důkazem, že technologie mohou být stejně silným uměleckým médiem jako světlo, zvuk nebo samotný prostor.