Živý les

Královská obora. Místo, které zná každý jako Stromovku. Kousek romantizované představy divokého lesa rozumně umístěné do městského prostředí. Místo, kde má člověk navrch nad přírodou. Dokonale upravená jezírka a stezky, pečlivě osázené květy a větve zastřižené do podoby, která naplňuje lidský ideál uhlazené přírody, jež je prostorem pro zábavu a rekreaci. Člověk je tvůrcem, správcem a uživatelem. Skoro by se zdálo, že problémy současné krajiny jsou parku Stromovka na míle vzdálené. Kousek zdevastovaného lesa proto přímo před zraky návštěvníků obory přináší instalace Živý les. Mrtvý les konfrontuje návštěvníky s palčivým problémem české krajiny, jejíž zdraví bylo narušeno souhrou nešťastného hospodaření posledních staletí a dopady globální klimatické situace.

 

Je třeba společně zkusit Plan B. Není nejrychlejší, není nejjednodušší nebo nejpohodlnější. Vyžaduje naši odhodlanost a aktivitu. Společným úsilím však můžeme krajinu zachránit. Návštěvníci totiž mohou v rámci instalace společně vnést do mrtvého lesa život a zároveň tak přispět na výsadbu vhodných nových stromů do krajiny. Mrtvý les může být znovu živým. Projekt je vítězem otevřené soutěže Signal Calling, která vzniká ve spolupráci s PrusaLab.

 

Kateřina Blahutová je multidisciplinární designérka, absolventka Fakulty architektury ČVUT v Praze. Studovala taktéž multimédia a scénografii na benátské IUAV. Zaměřuje se na světlo a prostor, a to jak ve fyzické, tak virtuální či digitální formě. Soustředí se na dialog mezi přírodou a vedlejšími účinky existence lidské civilizace. Udržitelnost je jedním z hlavních principů jejích projektů, jejichž škála sahá od architektury a designu interiéru, přes scénografii, interaktivní instalace, světelný design, živé vizuály (Midi Lidi, Katarzia) po video. V roce 2017 přesídlila do Reykjavíku, kde se stala součástí experimentálního kolektivu RASK.

Živý les v číslech

3825
LED světel
7
nafukovacích stromů
6
měsíců práce

Technologie

Živý les v akci

Živý les v čase?

Od začátku byl pohyblivý modul navržen pro výrobu na 3D tiskárně.

 

Takto vypadala jeho první verze. Původně kulatý nosný prstenec byl vytištěn filamentem s příměsí bronzu.

 

Později jsme přešli na šedivé PLA a zajímala nás především pevnost celého modulu.

 

Díky parametrickému 3D modelu bylo snadné změnit tvar prstence na hexagon, který lépe pasuje k šestiúhelníkovým zrcadlům.

 

3D model totiž vychází ze skriptu, díky kterému je snadné například změnit průměr celého prstence a zbytek závislé geometrie se pak automaticky přepočítá na nové rozměry.

 

V tuto chvíli jsme začali 3D tisknout první verze konstrukce modulu.

 

Následovalo mnoho týdnů testování, změn a vylepšení.

 

Po několika iteracích jsme rozhýbali první zrcadlo.

 

První verze však nesplňovaly náročné mechanické požadavky. Ovládací táhla tak například vypadávala z uložení.

 

Jedenáctá verze modelu už měla vyřešené pevné uložení kloubů a táhel.

 

Test nosné konstrukce odhalil, že pro rychlou montáž a demontáž je potřeba, aby podkladní panem clusteru dobře zapadal do připravených otvorů.

 

Funkčnost každého clusteru složeného z pěti modulů jsme testovali, abychom případně odstranili chyby vzniklé nesprávným zapojením servomotorů.

 

Nejtěžším úkolem bylo odstranit klepání a chvění zrcadel při pohybech, aby mohla být animace plynulá. To jsme vyřešili optimalizací 3D parametrů 3D tisku a vyztužením konstrukce kovovými prvky.

 

V polovině září dorazila dlouho očekávaná zásilka servomotorů z Taiwanu…

 

… a masová produkce zrcadlových modulů mohla začít!

 

Montáž takového měřítka by nebyla možná bez pomoci 16 dobrovolníků, kteří na dva týdny proměnili PrusaLab v manufakturu.

 

Ze statického výpočtu nosné ocelové konstrukce vyšel požadavek mohutného zatížení, aby se objekt při prudkém poryvu větru nemohl převrátit.

 

Celkem bylo nutné použít 525 kg litinových bloků, které původně sloužily jako protizávaží průmyslového výtahu.

 

Celou instalaci jsme si pro jistotu postavili ve skladu. Nemohli jsme přece nechat nic náhodě.

 

A potom jsme ji zase složili, a hurá do Anežského kláštera!

 

Při stavbě nám nepřálo počasí, a důkladná příprava v podobě voděodolné impregnace se oplatila.

 

Poté už následovaly jen zkoušky animací a hudby.

 

Jedinečný zážitek z instalace si nenechalo ujít přes 60 tisíc návštěvníků. Děkujeme!

 

Autor

Kateřina Blahutová

 

spoluautor soutěžního návrhu a technického řešení

  • Václav Blahut

elektronika, řídící a ovládací software

  • Matěj Suchánek
  • Leoš Hort
  • Max Klimeš

interakce

  • Kateřina Blahutová

network

  • Lukáš Dřevjaný

3D tisk

  • Leoš Hort

dílna

  • Stanislav Wasserbauer
  • Bedřich Štěpánek

produkce & management

  • Ondřej Kašpárek
  • Tereza Vaníková
  • Marek Šilpoch

design

  • Julia Parchimowicz

hudba

  • Enchanted Lands (Barbora Dehaen Polcerová)

Back to Top