Reflexe

Instalace Reflexe je výsledkem otevřené výzvy Signal Calling, jejíž partnerem se pro rok 2019 stal PrusaLab. Výhercům výzvy, kterými se stala dvojice architektů Adam Cigler a Petr Vacek, jsme nabídli prostory, vybavení Labu a pomoc našich mistrů při kompletaci jejich instalace. Po půl roce intenzivní práce instalace úspěšně debutovala na samotném Signal Festivalu.

Objekt „Reflexe“ se skládá z desítek pohyblivých a na sobě nezávislých zrcadel. Každé z nich je ovládáno dvěma servomotory, díky čemuž jde plocha zrcadla natočit do libovolného směru. Nosná kostra zrcadla a motorů je vyrobena pomocí 3D tisku a dohromady se zrcadlem tvoří jeden pohyblivý modul. Pět modulů připevněných na CNC vyřezaný překližkový panel je zapojeno do společného servo shieldu a představuje samostatný „cluster“, který dostává instrukce od řídícího mikropočítače RaspberryPi. Celá instalace se skládá z osmnácti clusterů řízených šesti vzájemně propojenými mikropočítači.

Ovládací software je vytvořený na míru a umožňuje kromě pohybů jednotlivých zrcadel synchronizovat také hudbu a scénické osvětlení. Kromě jedinečných site-specific animací kompilovaných z 3D prostředí je možné zrcadlovou stěnu oživit také pomocí dálkového ovladače s akcelerometry. Odraz v zrcadlech se neustále přelévá a proměňuje, a svojí hypnotickou transformací vtahuje pozorovatele do jedinečného audiovizuálního zážitku.

Reflexe v číslech

zrcadel

182

servomotorů

měsíců práce

67562

návštěvníků na Signal Festivalu

Technologie

Prusa i3 MK3s

Router Konečný

Laser Nova 63

ElektroLab

Mechadílna

Reflexe v akci

Jak instalace vznikala

Upoutávka z tvorby

Upoutávka z Anežského kláštera

Reflexe v čase

Od začátku byl pohyblivý modul navržen pro výrobu na 3D tiskárně.

Takto vypadala jeho první verze. Původně kulatý nosný prstenec byl vytištěn filamentem s příměsí bronzu.

Později jsme přešli na šedivé PLA a zajímala nás především pevnost celého modulu.

Díky parametrickému 3D modelu bylo snadné změnit tvar prstence na hexagon, který lépe pasuje k šestiúhelníkovým zrcadlům.

3D model totiž vychází ze skriptu, díky kterému je snadné například změnit průměr celého prstence a zbytek závislé geometrie se pak automaticky přepočítá na nové rozměry.

V tuto chvíli jsme začali 3D tisknout první verze konstrukce modulu.

Následovalo mnoho týdnů testování, změn a vylepšení.

Po několika iteracích jsme rozhýbali první zrcadlo.

První verze však nesplňovaly náročné mechanické požadavky. Ovládací táhla tak například vypadávala z uložení.

Jedenáctá verze modelu už měla vyřešené pevné uložení kloubů a táhel.

Test nosné konstrukce odhalil, že pro rychlou montáž a demontáž je potřeba, aby podkladní panem clusteru dobře zapadal do připravených otvorů.

Funkčnost každého clusteru složeného z pěti modulů jsme testovali, abychom případně odstranili chyby vzniklé nesprávným zapojením servomotorů.

Nejtěžším úkolem bylo odstranit klepání a chvění zrcadel při pohybech, aby mohla být animace plynulá. To jsme vyřešili optimalizací 3D parametrů 3D tisku a vyztužením konstrukce kovovými prvky.